Tábory 2006

 V rce 2006 jsme uspořádali celkem 28 táborů
pro 1 056 účastníků.
Celkové výdaje: 1 458 923,-Kč
... ale stálo to za to, na tom se shodneme všichni.
Nejde jen o příjemně prožitý čas, ale také o nová přátelství, zkušenosti a poznatky.
Na podrobnosti a fotogalerie z letošních táborů se můžete podívat třeba do:
Oldřichovic, Brna, Valšského Meziříčí , Rumburku a Olomouce.

Hezkou zprávu o svém táboře také mají Jihlaváci ve své Kronice.

Informace a fotogalerii z Babycampu, Vodáckého tábora a výpravy do Francie, kterou připravily v letošním roce Mariánské Lázně najdete zde.

Jako malou ochutnávku nabízíma výňatek z kroniky pražské hlídky:
(klikni na Celou zprávu ...)

Ahoj kroničko,
léto nám už sice skončilo, ale to hřejivé sluníčko mi stále připomíná prázdninové dny. A zvláště ty, které jsem strávila na táboře RR, který tento rok nesl název „Rytíř v plné zbroji“ (viz Ef 6,10-17).
V srpnu jsme s našimi pražskými jezdci obsadili louku pod Pouští spolu s 33. hlídkou z Jihlavy a řadou našich kamarádů. Letos jsme poprvé měli dvě tábořiště, z nichž jedno bylo značně naturálnější (a šité na míru našim drsným rangerům). A tím nemyslím jen to, že místo záchodu je díra v zemi a ústřední topení nefunguje. Určitě si to dokážeš, milá přítelkyně, představit sama. No, ale dobrodružné to bylo se vším všudy!
Naši bojovníci si vyzkoušeli v rytířských kmenech čili rodech, jakou zodpovědnost nese býti např. hrabětem, vasrmanem či mistrem kuchařem. A taky jsme na vlastní kůži okusili, že bez práce nejsou koláče. Od nejmenšího po největšího jsme s vypětím všech sil postavili z hromady klád a provazů royálovskou kuchyni. Tahali jsme dříví z lesa a připravovali ho na oheň. Ten jsme taky občas museli přemlouvat, aby hořel, a my si na něm mohli uvařit, ale neuškvařit třeba „Rizí TO“ či „kobzolové šišky“.
Naším hlavním úkolem ale nebylo se upracovat k smrti, ale především se vyzbrojit proti nepříteli, o kterém jsme nikdy nevěděli, kdy se může objevit a srovnat náš tábor se zemí. Přes den jsme si vyráběli výzbroj potřebnou do bitev, které byly před námi. A na večerních „ohnivých“ programech jsme se zase učili o Boží zbroji, která jediná nás může ochránit proti tomu neviditelnému nepříteli. „Vždyť nevedeme boj proti lidem, ale proti zlému v nich.“ A tak o pyro-efekty, hry a šermířská utkání nebyla nouze.
Ach, má věrná posluchačko, bylo by ještě mnoho, co vypravovat. Třeba jak nám děti občas hupsly do potoka, kladly odpor při hygienizování či kterak jeden náš statečný adolescent hledíc pod širákem ze spacáku, viděl v noci po louce běžeti sele…:)
A víš co, kroničko? Musím Ti přiznat, že teprve teď, když vzpomínám na chvilky starostí a radostí, které se mi nesmazatelně vryly do paměti, si uvědomuji, jaká výsada to byla, tam být. A jak velký dík patří všem, co sebrali dost odvahy a jeli do bitevního pole s námi! Zvláště všichni velitelé a členové táborového týmu by zasloužili metál! Ale největší dík patří našemu nejvyššímu Veliteli všech velitelů, který nám dal nádherné počasí, a tak nás zbavoval únavy a posiloval nápady i dobrou náladou.:)
Tak to by bylo juž asi vše, krásná přítelkyně má! Měj se, směj se! Zdar a sílu Tobě a aj rytířům v plné zbroji - vždy s čistým štítem!
Mávám, Tvá kámoška z Prahy (či Moravy?:)
Darča